ARCHEOSKANZEN MODRÁ
Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu. Představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Nadzemní hmota staveb má charakter hypotetickýchrekonstrukcí, které však vznikly na podkladě konkrétních nálezů.
Návštěvníci mají možnost nejen shlédnout jak žili Slované, ale i vyzkoušet si dávná řemesla, ochutnat speciality, shlédnout původní plodiny, keře i stromy. Děti mohou obdivovat zvířata, která jsou v areálu (volně pobíhající prasátka, kozy, slepice, ovečky nebo oslík Figo). Skanzen žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem.
Stavby v Archeoskanzenu: opevnění, palisáda, srub, zemnice, kleť, rotunda, škola a obydlí vysoce postaveného cíkrevního činitele, pekárna, věž, knížecí palác...
Nad skanzenem se nachází také velkomoravský kostelík. Je přístupný po chodníku vedoucím za hotelem. Jde o hypotetickou konstrukci zřejmě nejstarší kamenné, na maltu zbudované církevní architektury z území České republiky, jejíž místo nálezu se rozkládá v těsné blízkosti stavby a je vyznačeno nízkými kamennými zídkami. Původní kostel byl zbudován již na přelomu 8. a 9. století, a jeho pozůstatky byly vyhlášeny za Národní kulturní památku ČR.
Otevírací doba do konce října: pondělí až neděle od 9.00 do 17.00 hodin
Vstupné: 70 Kč základní, 50 Kč zlevněné, 150 Kč rodinné (maximálně 4 osoby), děti do 6 let zdarma
GPS: 49,110750 17,413190
ŽIVÁ VODA
V areálu Živá voda se můžete projít proskleným tunelem, který vás povede pod hladinou rybníka. Kolem sebe prosklenou stěnu uvidíte život v potoce, ve velké tůni s chladnomilnými rybami nebo pod hladinu mokřadu.
Jedná se o největší sladkovodní tunel v přírodě. Podvodní tunel je ojedinělým experimentem v rámci celé Evropy. Nachází se v hlubce 3,5 metru pod vodní hladinou, má délku 8 metrů a šíři 2 metry. Po levé straně uvidíte život ve velké tůni, po pravici a pod sebou život v rybníce se sumci, vyzami, kapry, líny, candáty... Raritou expozice jsou jeseteři - tažné ryby, které dříve migrovaly z Černého moře až do řeky Moravy. Mezi jeseterem ruským, malým či hvězdnatým se vyjímá vyza velká - nějvětší sladkovodní ryba světa. Na vlastní oči můžete vidět několik vyz s délkou téměř 2 metry. V tomto patře rovněž prosklenou stěnou je možné nahlédnout na život v mokřadu, kde jsou k vidění např. želvy bahenní, žáby, čolci, apod. Na stěnách jsou pro zrakově handicapované návštěvníky umístněny makety ryb v životní velikosti s popisem v Braillově písmu.
Druhé podzemní patro umožňuje zhlédnout skrze průhlednou akrylátovou stěnu život v hlubině v 6metrové hloubce. Promítány jsou zde budou výukové programy prostřednictvím telestěny, zaměřené na ekologii a historii krajiny.
Děti jistě potěší malé výtvarné dílničky nebo úkoly. V areálu se můžete také osvěžit v přírodním koupališti s brouzdalištěm napájeném podzemním pramenem s vysokou kvalitou vody. Vodní rostliny zde vysazené fungují jako kořenová čistička.
Vedle téměř všech druhů ryb, které žily a žijí v České republice, je v budově k vidění mimo jiné i výstava rybích dotykových plastik.
Otevírací doba do konce října: pondělí až neděle od 9.00 do 17.00 hodin
Vstupné: 90 Kč základní, 60 Kč zlevněné, 200 Kč rodinné (2 + 3 děti)
GPS: 49°6’11.591″N, 17°24’33.751″E
Areál Živé vody se nachází v těsné blízkosti Archeoskanzenu za hotelem Skanzen. U areálu se nachází parkoviště. Z Prostějova je to asi 60 km.
VELEHRAD
Je významné poutní místo ve stejnojmenné obci. Nachází se zde nejstarší cisterciácké opatství na Moravě, které náleží od roku 1890 jezuitům a je každoročně 5. července u příležitosti svátku svatých Cyrila a Metoděje cílem Národní pouti. Chloubou obce je barokní chrám, kterému byl v roce 1927 udělen titul a výsady menší baziliky (bazilika minor). Původně pozdně románská stavba z první třetiny 13. století získala v důsledku válečných pohrom a zejména požáru v roce 1681 barokní podobu. V bohatě zdobené bazilice lákají pokzornost turitů hlavní a postranní oltáře, kaple Panny Marie Matky jednoty křesťanů s velehradským palladiem, krásné chórové lavice, hrob arcibiskupa Antonína Stojana v Královské kapli a nejnověji také nádhernými mozaikami zdobený sarkofág kardinála Tomáše Špidlíka SJ v presbytáři baziliky. Areál poutní baziliky doplňuje rozlehlý klášter, kaple Zjevení Páně, dům sv. Cyrila a Metoděje a další církevní stavby.
